Touha po blízkosti

Ve dnešní "technické" době nabývá na rozměrech možnost rychlé komunikace s celým světem přes telekomunikační síť. Na druhou stranu se odstupy mezi lidmi stávají tak velkými, že chybí možnost jakkoli se kontaktovat: nevidíme, neumíme naslouchat, bojíme se dávat otázky, sdílet své pocity ... Utíkáme od života ...

Často si přestáváme uvědomovat, že máme lidskou kůži, která nám dává jistá omezení. Tak se snadno může stát, že se vyvyšujeme nad druhé, nebo činíme nadřazeným někoho jiného - stavíme sochu ... Mizí rovnocennost ve vztazích, potřeba úcty a vzájemného respektu. Nejen mezi "konkurenčními" firmami, spolužáky, politiky, ale i v rodinách.

Rodina, ve které jsme se narodili, je velkým "oříškem" v životní škole. Nacházíme v ní spoustu překážek, zkoušek, nedorozumění, třenic ... Učíme se tam poodstoupit, vnímat, naslouchat - bez hodnocení, posuzování a kritiky. Uvědomujeme si, že každý v sobě neseme svůj vlastní poklad: část Pravdy, kterou jsme schopni odcítit a sdílet. Nacházíme pak ve vzájemném sdílení velký poklad. Sdílet můžeme nejen slovně, ale i obýváním společných prostor, každodenními rituály, doteky ...

Toto dává předpoklady k lepší komunikaci na všech úrovních. Fyzická a duševní blízkost prohlubuje komunikaci do hloubky.

Poznáváním a respektováním vlastností druhého pohlaví navazujeme souhru a spolupráci v páru. Tělesná blízkost v noci pak vede k vzájemnému uzdravování a harmonizaci energie. Při plnění svých pracovních povinností a zabezpečování základních materiálních potřeb je vyhledávání společných kontaktů, slovních či tělesných, nezbytnou snahou, chceme-li zachovat plynulý tok energie: pokud se totiž tato upřímná snaha nestane životní potřebou a radostí (z dávání a přijímání - vzájemném sdílení, uzdravování "bolavých" míst na těle i duši apod.), pak se stane komunikace velmi obtížnou a stojí nás takové množství energie, že postupně dojde k vyčerpání obou partnerů, pocitům méněcennosti atp. Zákonitě to má vliv také na kvalitu a prožívání sexuality. Upřímná snaha o komunikaci a porozumění má sílu motlitby. Někdy je pro vzájemné pochopení nutno vyhledat i prostředníka, který tomu napomůže, je-li krize. Je-li v páru láska a důvěra, pak není problém se druhému "otevřít" a přijímat jej. Znakem lehkosti a uvolněnosti komunikace je smysl pro humor.

Popřejme si v těchto chladných zimních měsících dostatek prostoru k prožívání radosti z blízkosti s ostatními lidmi, aby nám úsměvy ze srdce nechyběly. Zkusme se povznést nad běžné konflikty a nedorozumění s pochopením pro lidské slabosti. Zjistíme, že máme najednou více energie, více přátel a každé pousmání ze srdce nás prohřívá po celém těle.

Mgr. Kateřina Stárková